Dlouho jsem přemýšlel, zda tento příspěvek vůbec publikovat. Ale nakonec jsem se rozhodl, že ano. Princip mé zkoušečky je jasný a byl mnohokrát popsán, např. u Martina Pinty, od kterého jsem si dovolil vypůjčit i první dva obrázky. Z
koušečka na stejnosměrný proud obsahuje jednu LED, odpor a ochrannou diodu proti přepólování. Velikost odporu se odvíjí od toho, pro jaké napětí zkoušečku plánujeme používat a jakou diodu používáme (viz článek o LED). Železniční modeláři pracují s napětím do 25V takže odpor kolem 3 kΩ většinou vyhoví. Pokud chceme rozlišovat polaritu napětí pomocí různých barev LED, je vhodné druhé zapojení. Ochranná dioda v tomto případě odpadá, obě LED se chrání navzájem vždy proti opačné polaritě napětí. Za jistou nevýhodu obou těchto zkoušeček lze považovat to, že svítivost diody je závislá na protékajícím proudu. 
A ten podle Ohmova zákona zase závisí na připojeném napětí. Pokud použijeme příliš velký odpor, při malém napětí se může stát, že LED vůbec nerozsvítí. A pokud použijeme odpor malý, při vyšším napětí zase diodou teče velký proud. Naštěstí, ne trvale, protože zkoušečku připojujeme obvykle jen na vteřinu nebo pár vteřin. Snad to přežije …
Před jistým časem jsem koupil jednoduchý integrovaný obvod sloužící jako proudový zdroj pro LED. Dnes se jich vyrábí velké množství typů, pro různé proudy i napětí. Mám typ NSI50010YT1G, což je proudový zdroj 10 mA pro napětí do 50V, tedy pro modeláře ideální.
Rozhodl jsem se tento obvod vyzkoušet v upravené zkoušečce. Předem podotýkám, že jsem si vědom, že je to zbytečný luxus (jeden tento obvod vyjde na cca 10-15 Kč – podle prodejce), navíc je potřebné použít dva kusy. Ale šlo mi především o vyzkoušení. 
Bylo mi jasné, že velkou výhodou bude konstantní svit diod (stabilní proud 10 mA). Očekával jsem, že zafunguje někde od 5-10 V výše. K mému velkému překvapení však zkoušečka s modrou a červenou diodou funguje už od cca 3V. Samozřejmě, při malém napětí je jas maličko menší. Ale ten rozdíl není zdaleka tak velký, jako při použití odporu. Až podrobné přečtení datasheetu mi ozřejmilo, že 40% nominálního proudu teče stabilizátorem už při úbytku na něm rovném 0,5V. Od cca 5V až do 32V (víc můj zdroj nedá) je jas konstantní.
Takže nakonec součástky (dva popsané obvody v pouzdře SMD SOD-123, dvě SMD LED v pouzdře 0805 a dvě diody 1N4118 v drátovém provedení) putovaly na kousek cuprextitu a do zkoušečky, kterou jsem za desetikačku koupil ve výprodeji v nějakém Šmejdlandu. Použil jsem z ní jen obal a pružinku. A dnes zkoušečku chválím, kudy chodím.
A kdo by chtěl provedení SMD (zde jsou SMD i diody 1N4118) na dvouvrstvé destičce 20 x 5 mm, je zde:
Popis funkce:
1.) na hrotě je plus – svítí červeně
2.) na hrotě je mínus – svítí modře
3.) napětí je střídavé (včetně DCC) – svítí obě diody (ve skutečnosti střídavě blikají – při 50Hz blikne každá 50x za vteřinu).
