Už jsem se zmínil, že z původního panelu použiji pouze některé stavby. Za posledních 30 let se s nimi (kromě sedání prachu) moc neudálo, ale usoudil jsem, že musí vypadat jináč. Původně jsem je stavěl jako součást panelu pro děti, tedy hlavně rychle a bez takových detailů, jako je patina (ona se tenkrát ani moc „nenosila“). Pustil jsem se do rekonstrukce starých budov na nádraží.
Jako první přišlo do práce stavědlo z produkce bývalé firmy VERO – Mamos, dnes se prodává jako Auhagen AU13234 .
Bohužel, neudělal jsem si detailní snímek původního stavu, takže mám pouze ilustraci z obalu výrobce. Ale shoda je veliká. Po opatrném částečném rozebrání jsem odstranil mé staré žárovkové osvětlení a nahradil ho LED. Udělal jsem několik samostatných okruhů, jejich přepínáním lze svítící domeček pěkně oživit. V prvním patře je osvětlení dvěma teple bílými LED, na přízemí je jedna žlutá. Navíc v patře je uvnitř stavědla imitace stavěcího mechanizmu, do něj jsem ukryl tři různé barevné LED Ø 1,8 mm, opět s možností přepínání. No a vnější osvětlení tvoří opět dvě svítidla se žlutými LED. Všechny LED jsou vyvedeny na „konektor“ tvořený tzv. propojovací lištou (viz konec článku).
Následovala barevná úprava a patinování, místo slovního popisu je určitě lepší obrázek. Jen se zmíním, že zvýraznění struktury cihel jsem dosáhl pomocí bílé olejové barvy, kterou jsem „napatlal“ všechny cihlové díly. Po mírném zaschnutí jsem povrch utíral až téměř dočista. Ve spárách bílá zůstala. Kombinací různých postupů, doporučených např. Houmrem nebo na Trainmanii jsem nechal zestárnout rámy, střechu, dřevěnou konstrukci prvního podlaží i cihlové přízemí. Kromě popsaných postupů jsem také hojně používal patinovací fixy Floquil. Výsledek je viditelný na fotografiích. Barva cihlové spodní části vlivem osvětlení celkem neodpovídá skutečnosti (na fotografii budí dojem růžové …).
Jako další jsem pro přestavbu vybral depo pro dvě lokomotivy – dnes prodávané jako Auhagen AU13233. Fotografie původního stavu jsou zde.
Rád bych pamětníky upozornil na červené LED na konci kolejí. Byly to LQ100 – první v ČSSR vyráběné LED na počátku 80-tých let minulého století (o modrých LED se tehdy nikomu ani nezdálo).
Opět jsem depo rozebral, kolik to šlo. Problém byl s hrázděním – trámy byly přilepeny příliš kvalitně. Před 30 lety jsem používal vlastní lepidlo – zbytky plastových dílů rozpuštěné ve chloroformu. Trámy jsem musel ponechat na původním místě. To způsobilo menší problémy při zvýrazňování struktury cihlové zdi (postup viz patinování stavědla), protože bílá barva se zachytávala i pod trámy, což mi z počátku vadilo. Ale nakonec jsem usoudil, že i ve skutečnosti tam malta patří … Po patinování stěn dostala všechna okna z vnější strany také parapetní desky z hnědého plastu silného 0,3 mm.
Kromě patinování všech stěn a střechy jsem se rozhodl pro totální rekonstrukci vnitřku depa. Původně v něm kromě jedné bílé žárovky a dvou červených LED nebylo nic. Začal jsem stěnami. Vnitřek jsem polepil papírovou imitací cihel, i když motivy cihel jsou poněkud větší, nežli zvenku. Nové čisté stěny i podlahu jsem ušpinil a zamastil, jak se na pořádnou dílnu patří.
Dovnitř jsem přidal trámovou konstrukci (Evergreen 1,5 x 1,5 mm), na které jsou dvě svítidla „made in samo-domo“ (žlutá LED Ø 3 mm s kruhovým stínítkem – větší velikost nevadí, protože ji není příliš vidět), Dále přibyly kamna (sud a komín z trubičky Evergreen Ø 2 mm), putna na uhlí, rozvodná skříň a různé jiné drobnosti, vesměs z různých zbytků. Také nad vjezdová vrata přibylo osvětlení.
Dva detaily si zaslouží trochu více pozornosti. Jednak jsou to zarážedla – šturce. Ty jsem vytvořil z původních beden ve velikosti H0, které jsem nabarvil, doplnil nárazníky a návěstidly. Světelná návěstidla mají jednu modrou LED Ø 1,8 mm vestavěnou do zbytku ze stavebnice návěstidla AŽD. (Viz obr. 2 v tomto článku.) Jak se mi to povedlo, ukazuje obrázek. Původně měly být šturce jinde, ale nakonec jsem je dal do depa, i když v reálu tam obvykle nejsou. V mém depu mají zabránit vykolejení vozidel a případně poškození spřáhla.
Bonbónkem a pastvou pro oči bude ponk se dvěma údržbáři v bezpečnostních vestách. Na stole je kromě „pracovního nepořádku“ i bílá vysoce svítivá LED Ø 3mm. Ta bude imitovat sváření, nepravidelné blikání zabezpečí jednočipový počítač PIC. Inspirující video je zde. I když jsem fanoušek mikroprocesorů a vyrobit a naprogramovat tento obvod pro mne není velký problém, zakoupil jsem ho hotový v prodejně v Pečkách. Kvůli jednomu potřebnému kusu se mi nechtělo navrhovat plošný spoj a psát software. Cena byla celkem příznivá a hlavně to bylo rychlejší. Pro úplnost uvedu, že autorem je pan Miloš Zajíc. Na první fotografii je LED ještě před úpravou – aby nevypadala jako obrovská láhev od okurek, pomohl jsem jí dodatečně černou barvou ve spodní části a naopak na strop depa jsem nalepil kousek alobalu, aby odrážel záblesky. Je ale možné, že LED ještě vyměním za menší, např. Ø 1,8 mm. Také předměty na stole jsou ve výsledku ve více barvách. Navíc, kvůli bezpečnosti práce dostal svářeč ješte kuklu z tmavěmodré folie. Když na něj bliká LED, vypadá to celkem efektně. Fotografie dole není příliš kvalitní, byla dělaná přes otevřené dveře již dokončeného depa.
Zbývá ještě zabudovat koleje a zarovnat je s podlahou v depu. Ale to nechávám až na definitivní osazení budovy na kolejišti.
(Upraveno 22.7.2012)