Articles Written By: Bohouš

Adiós, staré kolejiště!

Jak jsem již napsal v příspěvkuPlány se mění“, původní kolejiště z osmdesátých let mi posloužilo jen jako zdroj budov a mecha-nizmů. Nakonec nadešel čas rozloučit se se zbytkem. Rám jsem nabídl pro použití dalším modelářům, protože převoz 330 km do mého nového bydliště by byl náročný a ani rozměrově se mi panel nehodil. Zájemce se našel hned. Tak snad někomu ještě poslouží.

Takže mi zbyla už jen nostalgická fotografie. I když dlouhá léta už nepoužívaná, přece jenom to byla vzpomínka na léta, když jsem byl ješte třicátník a hrával jsem si s dětmi.

???????????????????????????????

Zbytek kolejiště před odvozem

Bezdrátové propojení PC a kolejiště

Už nějaký čas jsem se rozhlížel po Internetu po spojení PC a kolejiště, které by nebylo galvanické (tedy elektricky vodivé). 

GenLI Bluetooth – foto J. Hlaváček

 Jde o to, že vstup USB na notebooku (nebo i stolního počítače) je vodivě propojen s „vnitřnostmi“ počítače. A kolejiště je většinou jedna velká stavba, kde, jako na každé stavbě, se občas dějí ne celkem „košer“ události. Vykolejená mašina, šroubovák v kolejišti, jiskry od zkratu atd. – to může být smrt počítače.  O tom, že počítačové obvody občas špatně snáší jiskry a výboje, snad moc psát nemusím. Pár mi jich v historii podobné jevy nepřežilo. Navíc neustálé připojování a odpojování USB také nemám moc v oblibě. Některá USB zařízení si ráda pořád dokola instalují ovladače, k čemuž jim stačí kabel připojit do jiného konektoru v počítači, nebo mít připojenou jinou periférii než předtím. Navíc, při zapínání GenLI je potřebné dodržet určitý postup zapínání napájení a připojování interfejsu. Proto jsem s velkým potěšením objevil na webu trochu jiné řešení – navíc bezdrátové.

A jak to bylo dál … to si přečtěte v mém článku na Honzíkových vláčcích. 

Zvuky na modelové železnici

Elektronika je pro někoho možná složitá, pro někoho zábavná a někomu nemusí říkat nic. Proto v dnešním článku budu trochu méně psát o procesorech, LEDkách a podobných složitostech. Popíšu svou zkušenost s použitím zvukových zařízení na modelové železnici. 

Digitální tester LED – aktualizovaná verze

Ve svém předešlém článku o LED jsem se zmínil o jejich měření. Z hlediska praktických modelářských potřeb jde především o nalezení vhodného předřadného odporu, kterým lze jednak regulovat svítivost (jas) té které LED, a jednak ji ochránit před zničením. Doporučené zapojení takového měřiče LED je v citovaném článku na obr. 4. Pro občasné změření jedné či několika LED je toto zapojení dostatečné, ale když potřebujeme měřit větší množství různých LED, je dost nepraktické postupovat tímto způsobem. Zejména, když máme změřit různé typy diod s různými paticemi, délkou vývodů apod. A to vůbec nemluvím o SMD diodách, u kterých je největším problémem jejich uchycení před měřením.

Přemýšlel jsem, jak si zjednodušit tuto práci, protože jsem si uvědomil, kolik budu muset při stavbě kolejiště změřit všelijakých LED. Samozřejmě, jeden takticko-logistický předpoklad tu je. A to používat co nejužší sortiment LED. Například jeden typ bílé a jeden typ žluté. Ale realita je jiná… Za léta praxe jsem nastřádal značné množství všelijakých LED různých velikostí i barev, které nejspíš bude účelné použít třeba na osvětlení domečků, skladišť a jiných budov, kde je moc vidět nebude. Takže rozsáhlému měření se nevyhnu. A měřit pomocí krabičky s banánky a multimetru se mi moc nechce.

LED, LED a zase LED

LED a železniční modeláři

 Svítící dioda je mezi železničními modeláři jednou z nejčastěji používaných elektronických součástek. Je to díky její univerzální použitelnosti, širokému rozsahu velikosti, tvarů i barev a nízké ceně. Na rozdíl od jiných součástek je její použití nenáročné, jak na praxi, tak i teorii, takže se do použití pustí kdokoliv. V nedávné minulosti se ve velkém používaly žárovky, dnes je v nových konstrukcích už nenajdete. Dlouho jsem rozmýšlel, jestli tento článek vůbec psát. Omlouvám se kolegům, kteří tyto věci běžně znají a sypou z rukávu… Ale otázky, které se občas mezi modeláři vyskytují, nám ukazují, že ne všechno je tak jednoduché. Mnozí si myslí, že použít LED místo žárovky spočívá pouze v její záměně. A pak pláčou nad výsledkem …

Vaše vzkazy a poznámky

kniha

Tato stránka slouží pro vzkazy a informace od našich návštěvníků. Tedy zejména těch, které přímo nesouvisí s jednotlivými příspěvky (komentáře k nim můžete psát přímo pod ně). Vzhledem k různým spamovým robotům, které by to tu hned celé zaneřádily (nebo zaneřádili pokud považujeme robota za živého), bude váš příspěvek zobrazen až po „schválení“. Ale nebojte se, cenzora dělat nebudu.

Tak teda, hurá do toho!  

O tomto webu

logo_Masinky_infoJmenuji se Bohuslav Partyk a bydlím v Praze – Malešicích. O tom, jak jsem se dostal k železničnímu modelářství, píšu v rubrice „Jak to vše začalo“

První web masinky.info byl vytvořen v listopadu 2010. Po třech letech (v prosinci 2013) byl změněn redakční systém, pod kterým je web vytvářen. Tehdy to byl WordPress 3.8.  

22. ledna 2014 došlo k aktualizaci šablony „Celestian – Lite“ pro WordPress, kterou používám. Bohužel, pracně ručně do češtiny přepsané anglické texty ve zdrojovém textu šablony (autor, datum, počet komentářu atd. … je jich hodně na různých místech) se tím pádem opět překlopily do angličtiny. A navíc, přestalo fungovat zobrazování komentářů a počítání přístupů na stránce. Takže zase mám co řešit. Proč bychom se netěšili … 

26 .ledna 2014: tak chyba byla v šabloně, další upgrade už komentáře opravil. Nepřipomíná vám to jednu velkou softwarovou firmu?

31. ledna 2014: Na titulní stranu bylo přidáno počítadlo služby Top list. Začátek počítání od nuly v 19.00 hod. dne 31.1.2014.

13. dubna 2023: Web Masinky.info od poslední velké změny běží už desátým rokem. Bohužel, během těchto let mnoho odkazů na stránky mimo můj web již přestalo fungovat. Např. téměř všechny odkazy na e-shopy se součástkami či jiným materiálem. Některé weby byly přesunuty či změnily strukturu. Za to se omlouvám, ale nic s tím nenadělám. Ale jak se říká, kdo hledá, najde. Samozřejmě, s výjimkou webů, které úplně zanikly.

Moduly spínaných zdrojů z Číny

„Mao-Ce-Tung nám poslal rýže mnooo-hooo tun …“ zpívávali jsme kdysi u táboráků na čundrech. Mao už není a Číňan nám dnes posílá něco jiného. Ne vždy je to to nejlepší, co vyrábí pro jiné i pod značkami světových velikánů, ale často v čínských e-shopech lze za rozumný peníz koupit i užitečné věci.

Praha Jiřího Boudy / Po vodě, po souši a po kolejích

4. 12. 2013 – 18. 5. 2014 – Hlavní budova Muzea Hlavního města Prahy

Výstava se zaměřuje zejména na tvorbou Jiřího Boudy spojenou s hlavním městem Prahou. Několik cyklů barevných litografií s tématikou pražského kalendáře, pražských mostů, karlínského viaduktu či nádraží Praha-Těšnov doplňují práce s volnými pražskými náměty a grafiky z prostředí pražských nádraží. Pozoruhodně detailně propracované grafické listy zachycují mnohdy zmizelé pražské reálie a navozují atmosféru vzpomínání ‒ například na časy, kdy se z Prahy do Nymburka odjíždělo z výstavného novorenesančního nádraží Praha-Těšnov.

loko-Bouda

Kam pro další informace?

Weby železničních modelářů

LokopinWeb Martina Pinty – Lokopin podává ucelený přehled o problematice digitálního řízení železnice. Velkou část webu věnuje popisu komponentů DCC a zejména software Train Controller firmy Freiwald. Doporučuji podrobné studium všem zájemcům o digitalizaci vláčků.

Honzíkovy vláčky Autor webu Honzíkovy vláčky – Jan Hlaváček tvrdí, že jediná správná velikost je N. Ostatní jsou pologigantická až gigantická měřítka. Přesto mám jeho články rád, hodně jsem se z nich naučil. Popisuje nejen své úspěchy i nezdary, ale i modelářské techniky, postupy i nástroje. Navíc i dění kolem modelářů i obecněji kolem nás. Součástí webu je N-šopík, ale lze v něm koupit i výrobky pro TT.

Fucik_orig_167_50

Mezi českými a slovenskými železničními modeláři se přezdívka „Fulda“ stala již pojmem. Pod ní se skrývá Jinřich Fučík, autor nebo spoluautor mnoha elektronických obvodů pro DCC. Velkou část z nich lze najít pod značkou DIGI-CZ. Popis mnoha jeho projektů naleznete na Jindrově webu.

maximweb

Pod označením Maximaus se skrývá nenápadný web, jehož autorem je Vít Vaculík. Obsahem nevelký, ale je zde popsaných několik velmi zajímavých produktů. Na některé z nich upozorňuji i v samostatných článcích na mém webu. Najdete je v rubrice Elektronika.

Bude doplněno …

Chcete-li nám někdy psát …

zavinac2Pokud mi chcete cokoliv napsat, použijte emailovou adresu:

bohous (kyselá rybí pochoutka) partyk (znaménko na konci věty) com, nebo
info (kyselá rybí pochoutka) masinky (znaménko na konci věty) info.
Samozřejmě, bez mezer. (Ten krkolomný zápis je kvůli „botům“, tedy softwarovým robotům, které zjišťují z webů mailové adresy a pak rozesílají spam.)

Můžete též použít formulář pro odeslání komentáře. Je dostupný na všech stránkách pod linkem „Napište komentář“ hned pod nadpisem příspěvku. Komentář mi přijde elektronicky a na stránce se zobrazí až po mém odsouhlasení.

Konečně stavím

Jak jsem se již zmínil v předešlém článku, došlo k dost velkému skluzu ve stavbě. Zejména nebyl prostor pro stavbu. To se už podařilo vyřešit a tak jsem mohl začít. Jako první přišlo na řadu depo, které bude oddělitelné od zbytku kolejiště. Rozhodl jsem se tak proto, že se jedná o relativně samostatnou část, s množstvím drobných mechanizmů a staveb. Navíc na něm můžu vyzkoušet některé postupy, které jsem doposud nepoužíval.

Jaký digitál?

Na základě diskuse na webu i přímých dotazů popisuji, jaké digitální komponenty používám na svém kolejišti.

Když jsem se v roce 2010 vrátil k železničnímu modelářství, rozhodl jsem se, jako (snad) zkušený elektronik, že většinu elektronických zařízení pro digitální řízení si vyrobím sám.  Bylo potřebné zvolit si, ke kterému dostupnému systému se přikloním. Do úvahy jich přicházelo několik – DCC bylo jasné pro jeho otevřenost, rozšíření v našich krajinách i dostupnost informací a řešení. Na webu jsem našel množství popisů různých řešení centrál, ovladačů i dekodérů.

Soubory ke stažení I.

V souvislosti s následovnými dokumenty chci poznamenat, že jejich zveřejnění zde není porušením autorského zákona. Zákon 121/2000 Sb. uvádí  v §3:

Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu
Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na
a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany, …

Tyto texty jsou převzaty z veřejně dostupných zdrojů (např. weby SŽDC a ČD) a není na nich zakázané šíření.

Předpis SŽDC D1 (Dopravní a návěstní předpis),  platný od 01.06.2016
Zdroj: http://provoz.szdc.cz/portal/ViewDirective.aspx?oid=870001. Odkaz již není aktuální. Poslední verze (2022) je
 ZDE.

Předpis SŽDC D3 (Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy), platný od 14.12.2014
Zdroj: http://provoz.szdc.cz/portal/ViewDirective.aspx?oid=870002 . Odkaz již není aktuální. Poslední verze (2022) je ZDE.

TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC TNŽ 34 2605  (Návěstní nátěry a bezpečnostní sdělení na železničních sdělovacích a zabezpečovacích zařízeních) – České dráhy, únor 2003
Zdroj: https://www.szdc.cz/documentpublisher/download?documentId=1%3B%23d6c671e5-6d9e-40a4-a4a4-eaf52312eb8a&contentId=0

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA k TNŽ 34 2605 – České dráhy, únor 2003

TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNÍC TNŽ 34 2605 (Slovensko), Železnice SR, jún 2006
Zdroj: http://www.zsr.sk/slovensky/zeleznicna-dopravna-cesta/legislativa/technicke-dokumenty.html?page_id=631

Projekt

Od listopadu 2011 až do léta 2013 jsem na původním webu postupně publikoval několik článků, v nichž jsem popisoval změny v projektu a pokrok ve stavbě. Bohužel, pokrok byl téměř nulový. Projekt jsem sice několikrát upravoval, ale nestavěl. Už tři roky přemýšlím, kreslím, diskutuji a upravuji ho. Bylo to dané tím, že z rodinných důvodů naráz nebylo místo pro stavbu kolejiště. Tak jsem se věnoval nějakým drobným pracem a stavbě elektronických obvodů. Až po odstěhování syna s rodinou jsem se pustil do práce. Proto jsem si dovolil z původních článků, které už pozbyly jakoukoliv informační hodnotu, udělat jeden, ve kterém popisuji současný projekt a v dalším článku už píšu o stavbě prvního segmentu. 

Pískovací věž v depu Pardubice

Na svém kolejišti mám také segment depa. Jeho nevyhnutnou součástí je i pískovací věž, nebo jak říkají odborníci, „zbrojení pískem“.
Nebudu se zde detailně zabývat pískováním. Je to sypání písku na hlavy kolejnic za účelem zvýšení adheze. Pískování lze v případě potřeby používat při rozjezdu kolejového vozidla i při brzdění. Používá se v případech, kdy kolej je kluzká, zejména je-li vlhká. Pro více detailů odkážu na Wikipedii , ze které pochází i předchozí věty. Pro nás je důležité, že někde v depu je potřebné zařízení, ve kterém se písek suší a skladuje a následně se ním plní zásobníky v lokomotivách. A této činnosti říkáme zbrojení pískem. Obvykle je zásobník na věži, ze které se za pomoci stlačeného vzduchu nebo samospádem hadicí dopravuje do lokomotivy. A právě tato věž je pro nás modeláře zajímavá, podobně jako jiné, pro železnici specifické zařízení. Na stránkách Železniční modely Třmínek lze nalézt velmi detailně provedené modely důležitých technologických zařízení depa, ať již z éry páry, nebo nafty. Prakticky všechny tyto výrobky vlastním a postupně je do kolejiště zabudovávám. Pískování však chybí. Původně jsem počítal s modelem od firmy Auhagen, ale jejich provedení se mi příliš nelíbilo; vedle Třmínkových modelů působí jako levná hračka. Navíc tato pískovací věž je typu, který se používá (nebo používal) spíš na území Německa. Rozhlížel jsem se dál po trhu modelů, ale pro měřítko TT jsem nic pěkného neobjevil.

Výroba námezníku

Námezníky na modelové železnici najdeme často. Jejich účel je úplně stejný, jako na skutečné železnici. Odstavené kolejové vozidlo nesmí zasahovat do prostoru za námezník. 

„Námezník je nepřenosné, neproměnné návěstidlo, které se umístňuje mezi dvě sbíhající se koleje. Upozorňuje na nejzazší vzdálenost, ve které mohou vozidla stát, aby nedošlo k ohrožení jízdy vozidel po sousední koleji. Na železnici v Česku se jako námezník užívá bílý vodorovný trámec se dvěma černými pruhy, na svých koncích zkosený. Bezpečná vzdálenost dvou kolejí je u normálního rozchodu stanovena jejich vzájemnou osovou vzdáleností 3 750 mm.“(http://cs.wikipedia.org/wiki/Námezník )

Modelové námezníky lze koupit, ale i velmi jednoduše vyrobit. Hezký výrobní postup uveřejnil na svém webu Jirka Sládek . Námezníky vyrábí slepením několika vrstev papíru, seříznutím na správný rozměr a obarvením.

Zauhlovací koleje podle Třmínků – drobné vylepšení

vyhybka-TrminekHodně z technických zařízení v depu na mém kolejišti je vyrobeno ze stavebnic – mosazných leptů od bratří Třmínků . Konkrétně jsou to popelová jáma, zbrojení naftou, zauhlovací výtah, koleje a vozíčky. Jsou to detailně zpracované stavebnice a zejména vynikající návody by mohly sloužit i jiným výrobcům leptů (i zahraničním) jako vzor. Koleje (spíše kolejničky) pro zauhlovací vozíky jsou navržené jako plochý lept – pražce a pata kolejnici jsou z mosazného plechu o tloušťce 0,3 mm.

Ohýbačka kolejových prutů – II („HiTech“)

Ohýbačka HiTech

Ohýbačka HiTech

Jak jsem se již zmínil v popisu předešlé verze, víc se mi líbí ohýbačka s plynulým nastavováním poloměru ohybu pomocí stavěcího šroubu. Navrhl a vyrobil jsem takovouto verzi. Na rozdíl od té z USA za 80 USD, tato mne stála pár desítek korun za materiál a cca 3 hodinky práce. Vyšel jsem z předešlé verze, ale pohyblivé ložisko jsem upevnil na posuvný píst se stavěcím šroubem. Celá sestava je nenáročná a nejsou potřebné žádné speciální nástroje nebo dovednosti.

Ohýbačka kolejových prutů

Jednoduchý přípravek pro ohýbání prutů flexi kolejí. Odborníci jej určitě znají, uveřejňuji jej spíš jako informaci pro začátečníky.

ohybacka1Při práci s flexibilními kolejemi jsou dva způsoby práce. Někdo koleje ohne v ruce nebo podle šablony a připevní k podkladu. Obvykle při tom nebere do úvahy, že koleje jsou neustále silně pružící (hlavně, pokud je poloměr ohybu dost malý – méně než 500 mm), a tedy pokud bude někde slabější místo v upevnění, může dojít k jejich utržení (zejména, pokud jsou jen lepené a jeden konec např. končí zarážedlem). Navíc, v místě, kde jsou koleje spojovány spojkami, nepůsobí na pruty rovnoměrné síly a vznikají menší či větší zalomení. Druhý přístup k problematice je takový, že se lepí pouze vytvarované pražce a do nich se nasouvají více či méně předem ohnuté (předpružené) pruty. Samozřejmě, nemusí být ohnuté přesně na požadovaný poloměr, ale je to určitě lepší, než nasouvání rovných prutů.

Interiér kabiny Hektora

Začátkem června 2012 jsem se zúčastnil workshopu v rámci Tillig TT víkendu, jehož témou bylo sestavení stavebnice Hektora – T435-0139. Stavba dopadla úspěšně a později jsem se rozhodl kromě digitalizace také trochu vylepšit interiér.

Kabina lokomotivy T435 má hodně oken, je do ní tedy celkem dost vidět. Nelíbil se mi pohled do prázdné kabiny. Začal jsem tedy pátrat, jak vypadal původní vnitřek, abych ho mohl alespoň zčásti napodobit. Po hledání na internetu jsem našel několik více či méně zdařilých fotografií a modelů do simulátoru. Slušný výběr je např. na webu prototypy.cz.

Programování pro železniční modeláře

DecoderproNeděste se, nebudu zde psát o programování počítačů. I když – vlastně budu … Laik si pod pojmem počítač představí dnes nejčastěji laptop (notebook), stolní počítač nebo server. Ale existují tzv. jednočipové mikropočítače, tedy laicky řečeno počítače v jedné součástce. (Obyčejně má pár milimetrů krychlových a několik nožiček/vývodů – tak od šesti do padesáti…). Jsou to vlastně menší bratříčci těch velkých i těch největších – obrovských sálových počítačů z druhé poloviny minulého století. No a tyto jednočipové mikropočítače (anglicky microcontrollers, také u nás často mikrokontroléry, nesprávně mikroprocesory) jsou dnes alfou i omegou všech zařízení, pokud mají jen trochu víc inteligence, než klika u dveří.

Software pro projektování a kreslení

 

drawing

Už v úvodním článku v tomto menu jsem naznačil několik základních typů programů. Předně jsou to programy pro návrh kolejiště  (design layoutu). I když znám několik modelářů, kteří tento typ programů odmítají s tím, že návrh se dělá jen jednou (nebo párkrát za život) a to zvládnou tužkou. Dále si povíme i o programech pro kreslení (čehokoliv…).